Jak vnímáme lidi bez domova
I vy někdy projdete kolem žebrajícího pána na náměstí a pomyslíte si, že proč zde tento člověk žebrá, proč nejde pracovat? Proč nedělá něco užitečné a jen tu celý den posedává? Peníze mu nedám, nicméně i tak by jejich minul na alkohol a cigarety.
Upřímně i mě už někdy něco podobného napadlo, a tak jsem to řešila tak, že některým jsem peníze dala a jiným ne. Sama jsem si nebyla jistá, co je správné udělat. Několikrát mě i jeden už nyní zesnulý bezdomovec Palo pozdravil a já zas nevěděla jak mám reagovat. Prostě mi bylo vždy mluvené, s takovými lidmi se nebavil, akorát budeš mít s nimi problémy.
Postupně jsem si však ve svém nitru stále více uvedomávala, že nikdo si přece život na ulici bez domova jen tak sám nevybírá. Po nějakém čase mi však přišlo, že lidem bez domova třeba nějak pomáhat. Každý z nás může být šťastný, že máme střechu nad hlavou a neřešíme žádné existenční problémy. Někteří však to štěstí neměli a nebyla to vždy jejich chyba jako dopadly.
Nakonec jsem měla možnost setkat se se skvělými lidmi z OZ Vagus. Proč mě takové setkání zajímalo? Jelikož podporujeme různé filantropické projekty, jsem vždy nejraději když osobně potkám lidi, kteří se na aktivitách sdružení podílejí. Osobní přístup mi umožňuje lepší pohled na situace, do kterých se mnoho lidí v nouzi denně dostává. Takto mohu alespoň částečně pochopit jaké to může být žít bez domova.
Nejdříve jsem se setkala s lidmi z OZ Vagus v Den otevřených dveří v Nové Cvernovka, kde mě seznámili s projektem Housing first Cverna. Tento projekt je jedinečný v tom, že poskytuje reálný a bezpečný domov pro několik lidí, přičemž si platí měsíčně zvýhodněný pronájem. Po čase se ukáže jak se byli schopni zařadit opět do společnosti. Domnívám se, že takový projekt nám opravdu lépe pomůže pochopit integraci lidí bez domova do společnosti.
Přece jen umíte si představit, že nemáte kde bydlet, bojíte se o své věci, nemáte žádné jistoty, nemáte se kde osprchovat, vyprat si věci, případně jste nemocný nebo zraněn na ulici? Bez placení zdravotního pojištění vás nikdo neošetří, jste úplně na kraji společnosti, nikdo se o vás nezajímá, nemáte přístup k informacím a k internetu, nevíte ani jak a kde si vybavit nový občanský průkaz. Ještě štěstí, že existuje denní centrum Domec, které může v těchto případech pomoci.
Jak si člověk v tomto prostředí a v těchto podmínkách může hledat práci?
Z toho důvodu pokud budete příště přemýšlet jak byste mohli pomoci tomu vašemu příteli bez domova, přispějte raději na OZ Vagus s požadavkem, že darovanou částkou li pomoci konkrétnímu člověku. Oni už pak budou vědět, co nejvíce potřebuje.
Děkuji ještě jednou celému kolektivu OZ Vagus za možnost nahlédnout do jejich každodenní reality.
Překvapením bylo pro mě to, že nyní mě mnoho lidí, kteří chodí do denního centra Domec a setkali jsme se tam jednou při podávání oběda začalo na Račianska mýtném zdraviťJ Však řekněme si nakonec, všichni jsme lidé a všichni jsme si rovni.
Tento článek byl napsán ve spolupráci s OZ Vagus. Tento obsah se může kopírovat a šířit dále jen v nezměněné podobě.
Autor: Mgr. Denisa Petrášová (marketing and philantropy manager, IMP Kontakt spol. s r.o.)
Fotografie 1- 7: Projekt Housing first Cverna, zbierka šatstva, projekt Domec, OZ Vagus, 2018